O pivu, o svéhlavé oslici a o malém zrcátku...

Aneb jak je snadné přehlédnout princeznu na koloběžce, co jsem se naučil od Charlie Chaplina a proč jsem přišel domů tak pozdě...    

Potkal jsem na ulici krásnou ženu...

Byla tak krásná, až jsem zakopl!

Zatímco co se ona – právem – smála, snažil jsem se já několika poskoky a škobrty instinktivně  zabránit tomu, abych se před ní na chodníku rozplácl jako žába! Několikrát jsem divoce rozhodil ruce jako gruzínský tanečník a v poslední chvíli se mi nějakým zázrakem podařilo ztracenou rovnováhu znovu nalézt a opět se napřímit v chůzi.

Odcházel jsem odtud sebevědomě a jakoby nic. A proč ne?! Vždyť jsem právě dokázal rozesmát krásnou ženu... A to každý nedokáže...

Pokračoval jsem dál ve své procházce. Pozorovat cvrkot a přemýšlet si o životě to je totiž moje.

„Život je... Život totiž je...“ Vlastně nevím, jak tuhle větu dokončit, a přitom by to mělo být tak jednoduché?! „Život přece...“  a v tom do mne žďuchla malá holčička na koloběžce. Svalila se na zem i s tím ďábelským dopravním prostředkem a z malého plastového košíčku, který měla na řidítkách, se jí rozsypaly po chodníku všechny její poklady. Sedmikráska, nějaký klíček, dvě malinké panenky, banán v čokoládě, pár kamínků, dřívko a dětské zrcátko. Nezbývalo mi, než si kleknout na chodník a pomoci tomu děvčátku všechno posbírat. Naštěstí se ji nic nestalo. Neplakala. Nefňukala. Jen se na mne trochu mračila.

„Nestalo se ti nic, princezno?“ ptal jsem se jí dobrácky.

„Pane, šte pitomej!“ odpověděla mi roztomilá princeznička a tvářila se při tom, jako kdyby právě snědla půlku citronu.

„Podívej se, tady máš na řidítkách zvonek. Příště hezky zazvoň, abys nikoho nepřejela, víš...?“

„Ne!“ odpověděla holčička vzdorovitě a rozjela svou koloběžku směrem k paní, která se k nám blížila s omluvným úsměvem na tváři.

„Mamííí, ten pán je pitoméééj...“ křičela princeznička a řítila se ulicí za dalším dobrodružstvím.

„Má pravdu, prcek...“ připustil jsem, oprášil si kolena a znovu vykročil.

„Tak kde jsme to vlastně skončili,“ říkal jsem si. „Ach ano, už vím, život...Život...“

Slunce příjemně hřálo. Listy stromů tiše šuměly. Vzduch voněl a já jsem se znovu ponořil do svých myšlenek a úvah.

„Sedíce na hřbetu svéhlavé oslice života, řítíme se nehybně bezedným Vesmírem!“ napadlo mne najednou. Sám jsem se divil, kde se to ve mně vzalo. Taková vzletnost a oduševnělost?

„Jestli já nakonec nejsem ještě ke všemu i básník,“ pomyslel jsem si...

A právě v tu chvíli jsem šlápl do psího hovínka! Tedy hovínka. Hovínko po sobě zanechá bišonek, čivava nebo krysařík. Ovšem tento předmět musel být vytvořen přinejmenším německou dogou?!

Dobrých deset minut jsem pak na trávě vedle chodníku vykonával svojí pravou nohou ony nedůstojné pohyby, podle kterých se dalo i z velké vzdálenosti určit celkem přesně, co si právě myslím o psech...!

(Trochu jako Charlie Chaplin, trochu jako Michael Jackson a trochu jako včelař, kterého včely nemají rády...)

„Ještě štěstí, že dneska nemám sandály,“ proběhlo mi hlavou. Urovnal jsem si oděv i účes, a rozvážným krokem zamířil do parku.

Park byl plný motýlů! Všechno kvetlo a vonělo. A to se vám pak najednou udělá tak nějak dobře a hezky...

Nejraději bych si lehl do trávy, díval se na nebe, přežvykoval nějaký ten stvol a pokračoval ve svém rozjímání o životě...

„Protože život je... Život je...“ užuž jsem měl to správné slovo na jazyku, když mi najednou těsně u nosu začal tančit a dovádět jeden z těch nádherných pestrobarevných motýlů!

„Copak je můj nos nějaká kytka?! Drzoune! Huš!“ zašeptal  jsem na motýla naoko rozzlobeně. Jeho to ovšem neodradilo ani v nejmenším. Dál kličkoval přímo před mým obličejem a ukazoval mi, co všechno dovede. A já - vlastně ani nevím, jak se to stalo - najednou jsem si uvědomil. že běhám a poskakuji po parku za motýlem a ještě ke všemu se směji, ačkoli k smíchu nemám žádný vážný důvod...?!

 

(Vzhledem k trajektorii letu motýla není vlastně vůbec možné pozorovat motýla v letu a zároveň nevypadat jako blázen...)

 

V té hospodě, kousek od parku, mají plzeňské jako křen!

 

Už se těším, až zase někde zakopnu...

 

 

 

 

Autor: Luboš Kavka | čtvrtek 23.7.2020 7:35 | karma článku: 19,49 | přečteno: 321x
  • Další články autora

Luboš Kavka

Vláda tvrdí, že naši učitelé dostali letos zase přidáno? Lhát se nemá!

Pedagogům prý letos vzrostly platy o více než 1600 Kč měsíčně... To by mě tedy zajímalo, kterým pedagogům? Většina učitelů, které znám osobně, mají letos naopak plat nižší než vloni...?!

14.3.2024 v 10:11 | Karma: 23,43 | Přečteno: 605x | Diskuse| Společnost

Luboš Kavka

Proč už si nikdy nic nekoupím v největší lékárenské síti v ČR? Protoč!!!

Vážení zákazníci, přináším vám doslovný záznam rozhovoru mezi mnou a pracovnicí jedné (velice známé) lékárny, do které jsem si dnes ráno zaskočil, abych si koupil trochu kolagenu. Sladké nakupování...

23.2.2024 v 12:21 | Karma: 34,62 | Přečteno: 1435x | Diskuse| Společnost

Luboš Kavka

O husitských válkách, o stromech v cestě a o čistém kapesníčku...

Aneb o tom, jak mi maminka hodila prak do kamen, o sousedce, která neměla co na práci, a o tom, proč jsme doma měli tak otlučený nábytek...

23.2.2022 v 7:33 | Karma: 16,91 | Přečteno: 324x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Kavka

O spokojenosti, o kaloriích a o mlčení…

Aneb o tichém číšníkovi, který nakonec vykřikl, proč je tak prospěšné brát si s sebou na hotelový pokoj láhev vína a také o tom, jak hezky umí vonět ráno...

2.7.2021 v 6:59 | Karma: 17,49 | Přečteno: 380x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Kavka

O čepici s bambulí, o jódlování a o tom, jak je těžké zavázat si tkaničku…

Aneb kterak jsem na tomto světě hrozně moc rád, jak studená může být studená voda a proč je důležité jódlovat, chcete-li se znovu narodit...

8.2.2021 v 7:49 | Karma: 18,21 | Přečteno: 329x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky

2. května 2024

Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...

Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu

2. května 2024

Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....

Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky

1. května 2024  22:26

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...

V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel

1. května 2024

V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...

AURES Holdings a.s.
PRACOVNÍK PODPORY PRODEJE (A12500)

AURES Holdings a.s.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 30 000 - 32 000 Kč

  • Počet článků 27
  • Celková karma 29,02
  • Průměrná čtenost 434x
Kdo jsem? To přeci záleží na tom, kdo se ptá a pozoruje mne... Určitě jsem ale někdo, kdo má rád život, lidi a tenhle svět...

Seznam rubrik